Historie obce

Stručný popis obce Jestřebí

Kdy bylo Jestřebí založeno se žádný přesně nedopátrá. První záznam o Jestřebí je v zemských deskách „ZD“ a sice v roce 1459. 1459 in villis STUDENKACH, GESTREBY, BLAZKOVIE, VRCHOWINIE – in villa GESTREBIE DD. ( dvorské desky ) - 23/266 rok 1545(1527)NOWE MIESTO, zámek ves ZÁKRAWY – ves GESTREBY – ves STUDENKY.

Čestmír Brandejs ve své diplomové práci, kterou nazval Dějiny Nového Města nad Metují uvádí. Když Jan Černčický r.1527 postoupil novoměstské panství Vojtěchu z Pernštejna patřilo k němu Nové Město nad Metují, Krčín, Černčice, Nahořany, Šonov, Dolsko, Mezilesí, Vrchoviny, Spy, Chlístov, Vršovka, Vosičko, Bradle, Zákraví, Jestřebí, Studenka, Hlohov, Zádolí a Bohuslavice. Dva příplatci ze Sendraže a po jednom z Přibyslavi, Lipí a Vrchovin. Ve vlastní režii města byl dvůr ve Studynkách ze sadu městu platil dvůr 2 kopy 20 grošů. Nikde se nezachovalo kolik chalup kolem dvora bylo, ale z matrik z Nového Města od r.1641 a Nového Hrádku od r.1721 lze souditi,že Studynky měly hodně obyvatel, dnes tam stojí jen hájovna.

ZD. 6D22, r.1588 na dědičném svém Nowym Miestie zámku řečeném Hradisstj na Methuji dvoru p.s.p.(poplužní dvory s poddanými) na vsi Gestrebym na vsi Studenkách.

ZD. 24E18, r.1654 Berní rula 12/8101790H. fb. Neustad: Jestrzebym, Gestrzaby.

Podle zápisu gruntovní knihy obce Libchyňské z r.1635, Libchyně patřily pod rychtu Jestřebskou, později asi po vypálení Švédy v r.1639 Žďáru, Bradlí a Jestřebí, asi Libchyně byly dány jako šosovní vesnice Novému Městu místo Žďáru.

Ves Jestřebí je vzdálena severovýchodně 3 Km od Nového Města nad Metují. Rozkládá se nad hlubokým údolím řeky Metuje, tzv. Pekelské údolí. Je možné že jméno Jestřebí vzniklo od hojného počtu dravců jestřábů, kteří v hlubokých lesích hnízdili nebo od vypalování hvozdů získávání lesní půdy v zemědělskou půdu, tomu se říkalo, klučení nebo jestřebití.

Při obléhání Nového Města Švédy v r.1639 se v některých zápisech uvádí, že Jestřebí bylo vypáleno Švédy na Jestřebské posvícení tj. vždy 4. neděli v říjnu.

Ze soupisu podle víry z r.1651 v Jestřebí bylo 6 usedlostí z toho 3 sedláci, 1 zahradník a 2 chalupníci s 31 obyvateli, všichni protestanté.

Urbář z r. 1668 novoměstského panství uvádí 4 sedláci, 1 zahradník a 4 neplatící chalupníci.

Urbář z r. 1775 novoměstského panství uvádí 4 sedláci, 1 zahradník a 11 chalupníků s robotou a platy.

V roce 1775 začátkem března se všichni rychtáři novoměstského panství zúčastnili porady u Nývlta ve Rtyni, vedoucího selského gubernira, za Jestřebí rychtár Jiří Čečetka.

Podle kontribuční listiny z r. 1811 bylo v Jestřebí 21 usedlostí.

Urbář z r. 1820 uvádí 33 usedlostí.

Asi od r. 1780 jsme měli společnou rychtu s Blažkovem převážně se rychtáři střídali. Pod naší společnou rychtu patřilo 6 usedlostí z Mezilesí, 1 ze Sendraže a 1 z Libchyň.

Urbář z r. 1836 uvádí 36 usedlostí.

Sčítáním lidu podle Františka Palackého z r. 1848 je uvedeno v Jestřebí 32 domů se 182 obyvateli(nepřesné).

Sčítání lidu v r. 1888 mělo Jestřebí 36 domů s 209 obyvateli.

Nejstarší rody v Jestřebí jsou Benešové, Čečetkové a Štěpánové.

Nejstarší záznam v matrice Nového Města nad Metují z r. 1641 v archivu Zámrsku je uvedeno 1.3.1655 pokřtěno jest dítě jménem Anna z otce Vavřince Beneše a matky Marie ze vsi Jestřebího.29.11.1642 pokřtěno jest dítě jménem Alžběta z otce Matěje Čečetky a matky Alžběty ze vsi Jestřebího.

V matrice Nového Hrádku od r. 1721 je uvedeno 20.12.1755 pokřtěn Matěj syn Jana Štěpána sedláka z Jestřebí matky Anny rodem Novákové z Jestřebí.

Nejstarší zápis z gruntovní knihy červené purgrechtní rychty jestřebsky že jest léta páně 29. máje 1679 Jan Beneš grundt ten vzal po smrti Jiříka Beneše otce svého za 154 kop míšenských.

Wysledováno jest z červené knihy purgrechtní rychty Jestřebsky že jest Matěj Čečetka v léthu 24. juny 1647 grundt ten vzal od Magdaleny Čečetkové máteře své za sumu trhovou 220 kop míšenských.

Léta páně 25. juny 1755 Jan Suchánek k dobrovolna a pro nemožnost již dílej drženi téhož gruntu zaprodává statek sedlský položený ve vsi Jestřebí Janovi Štěpánovi příteli svému za sumu trhovou 280 kop míšenských.

Hasičský sbor byl založen v r.1878, 12 členů bylo z Blažkova a 1 z Libchyň. Kroniku sboru začal psát Václav Beneš zakladatel hasičského sboru v r. 1898 v arestě v Novém Městě nad Metují za urážku císaře pána. Kronika se ztratila a tak neznáme přesný počet zakládajících členů, byl to první hasičský sbor v okolí.

V první pozemkové reformě r. 1923 kdo měl najatý pozemek od panství kolem Studynek 20 let mohl si ho koupit. Ti co měli pozemek v nájmu devatenáct let a méně dostali z nájmu výpověď a hned se pozemky zalesnily. Zalesňovat se začalo už od r. 1908. Bylo to za nadlesního Saláška.

V r. 1933 měla obec Jestřebí soudní při s Bartoněm z Dobenína o rybolov v řece Metuji a Olešence. Obec pronajala rybolov v Metuji a Olešence mlynáři Novákovi Pekle a ten mlýn i s rybolovem prodal Bartoňovi z Dobenína přestože nikdy za rybolov nezaplatil obci ani krejcar, vyplývá z archiválií v archivu Zámrsku. Právník který obec zastupoval se těsně před procesem vzdal zastupování obce. Obyvatelé Jestřebí od nepaměti chodili do Metuje na písek a řasu kterou sušili a v zimě s ní krmili dobytek, tak obec přišla o rybolov přestože z něj žádný příjem neměla.

V únoru r. 1942 pan Čejchan z České Čermné přivezu rodinu Baldrychovu a u starosty pana Hanuše ji s nepatrným základním osobním majetkem vyklopil na dvoře a starosto starej se. Domovsky měla příslušnost v Jestřebí. Česká Čermná měla strach aby jí rodina Baldrychova nezůstala v obci a nemuseli ji živit. V žádné matrice jsem nezjistil jméno Baldrych a nevím z jakých důvodů měl příslušnost k Jestřebí.

Ve válce byly v Jestřebí jen 4 radiové přijímače a tak pravidelně ve středu se do hospody k panu Soumarovi chodilo poslouchat stanici Londýn. Přestože  si kuchyni paní Soumarové oblíbil okresní hejtman z Náchoda Baumann, přijel s doprovodem a první jeho cesta vedla do kuchyně ke kamnům a zkontroloval co je na plotně a v troubách, jeho specialita byla řízek z vemene.

První volby po válce lidová strana 60% komunistická strana 40%.

V r. 1946 byla založena osvětová beseda Libchyně – Jestřebí a každý rok se sehrála dvě divadla.

V r. 1948 byl založen svaz zahrádkářů v Jestřebí, 12 členů z Libchyň, 3 z Blažkova a 12 z Mezilesí.

V r. 1954 byl založen červený kříž Jestřebí.

V srpnu r. 1958 došlo k založení místního JZD po dvouměsíčních přesvědčovacích akcích novoměstské posádky, kdy jim došla trpělivost a začali vyhrožovat se zavíráním. Lidé zůstávali do tmy na polích a oni trpělivě čekali od 18. hodiny do 22. hodiny a pak se rozešli po skupinách po zemědělcích. A tak nátlakem vzniklo JZD. Prvním předsedou se stal Josef Hanuš střední rolník z Jestřebí 22.

V březnu 1960 dochází k převzetí zemědělců z obce Libchyně do místní obce. Současně do místního JZD přechází sousední JZD Sendraž a 12. června 1960 dochází ke sloučení MNV Jestřebí, Libchyně a Sendraž. Prvním předsedou MNV sloučených vesnic se stal Jan Nývlt ze Sendraže.

Z nedostatku straníků v našich obcích jsme měli vyjímečnost v okrese, že předseda MNV byl straník a tajemník nestraník.

V r. 1990 se osamostatnily Libchyně a Sendraž.

K 1.1.2000 naše obec měla 186 obyvatel a 36 domů, některé jsou za chaty a taky neobydleny.

Kronikář obce Jestřebí
Josef Švorc starší, Jestřebí č. 26, 54901 Nové Město nad Metují

 

 

 

 

 

Stojíte zde: Historie obce